Autor: Vrabi
Doporučené oleje a jejich výměna (revidováno 19.11.2009)
Jelikož se často na debatě řeší, jaké by se měli používat oleje, tak jsem vyrobil krátký článeček o tomto tématu. Tento návod je napsán pro vozidla Opel, při jeho použití u vozidel jiných výrobců nutno porovnat parametry náplní s příručkou k vozidlu. Na netu lze doporučené náplně pro konkrétní vozidlo najít třeba zde (německy): https://www.aral-lubricants.de/know-how/oelwegweiser/
1/ MOTOROVÉ OLEJE V první řadě si musíme rozmyslet, jakým způsobem chceme provozovat auto, zda požadujeme co nejvyšší výkon a nebo jezdíme ráno 2 km do práce a odpoledne zpátky. Je celkem zbytečné pro pojíždění po městě kupovat drahý, plně syntetický olej, polosyntetika shodných specifikací nám zajistí stejnou ochranu motoru. Vedou se velké diskuze o tom, jaký olej a od jakého výrobce je lepší, je to však víceméně jedno, výrobci jsou vázání k dodržování norem a nikdo z větších výrobců si nedovolí šidit zákazníka méně kvalitním olejem, než je uvedeno na etiketě. Je důležité kupovat oleje od známých výrobců a nenechat se zlákat levným noname olejem od kamaráda (ještě lépe slévaným ze sudu).
U olejů jsou důležitým kritériem specifikace.
Minimální specifikaci doporučenou výrobcem máme uvedenu na víčku dolévání oleje, pro starší motory Opel je to většinou SG/CD.
A teď pár slov o tom co vlastně tahle záhadná písmenka znamenají:
Kvalita motorových olejů je značena např. podle specifikace API (americká specifikace), která nám udává, pro jaké motory je daný olej vhodný. Kvalita je určena zvlášť pro benzínové a zvlášť pro dieselové motory. Oleje pro dieselové motory se v žádném případě nesmí používat pro motory benzínové a naopak. Proto vždy, když kupujeme olej, tak se musíme přesvědčit, zda je univerzální pro všechny druhy motorů, či je určen pouze speciálně pro určitý druh spalovacího procesu. Oleje pro benzínové motory jsou značeny písmenem “S” a oleje pro dieselové motory písmenem “C”. Univerzální oleje mají obě písmena ve tvaru S../C… Druhé písmeno za druhem motoru nám udává vlastní kvalitu oleje. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší má pořadí písmeno v abecedě tím je olej kvalitnější.
Tabulka specifikace motorových olejů dle API:
Lepší údaje o oleji dává specifikace dle ACEA (evropská specifikace):
Oleje se zde dělí do tří tříd: A – oleje pro zážehové motory B – oleje pro vznětové motory osobních a lehkých užitkových vozidel E – oleje pro vysoce výkonné vznětové motory
Výkonový stupeň je vyjádřen číselně (čím vyšší číslo tím kvalitnější olej)
Tabulka přibližného porovnání specifikací:
Pro většinu provozovaných motorů je tedy v současné době nejpoužívanější a plně vyhovující specifikací SJ/CF-4 (A3/B3).
Používání nejnovějších specifikací u starších motorů nemá příliš velký praktický smysl, v žádném případě se ale nesmí použít specifikace starší (horší) než jsou doporučené výrobcem vozu !!!
Dalším kritériem pro výběr oleje je VISKOZITA:
Viskozita oleje je vlastně jeho tekutost, a v žádném případě nám nevypovídá o tom, zda se jedná o olej minerální, syntetický či polosyntetický, při stejné viskozitě mohou být současně všechny tři základní druhy oleje. To, jakým způsobem je olej vyroben, by mělo být vždy uvedeno na obalu, pokud tam není nic, jedná se téměř vždy o olej minerální. Dříve se používali oleje podle ročních období. Na léto hustší a na zimu řidší. Dnes používáme převážně oleje celoroční. Značení viskozity je ve tvaru např. SAE 15W – 40, přičemž první číslo nám udává možnost použití oleje v zimě a druhé číslo nám udává použitelnost oleje za vyšších teplot (v létě). Zimní označení vymezuje tzv. "startovatelnost" motoru při nízkých teplotách. Obecně platí, že čím nižší je číslo zimní třídy, tím nižší může být teplota okolí, přičemž je zajištěno snadné spuštění motoru, tzn. olej není příliš viskózní ("hustý"). Letní označení garantuje dostatečnou viskozitu oleje za vysokých letních teplot. Obecně platí, že čím vyšší je číslo letní třídy, tím vyšší může být teplota okolí při zabezpečení dostatečného mazání motoru, tzn. olej není příliš nízkoviskózní, což by zapříčinilo trhání mazacího filmu.
Pro běžné použití v našich klimatických podmínkách se používají oleje 10W – 40(50) či 15W – 40(50) u osmiventilových motorů nebo 10W – 40(50) či 5W-40 u víceventilových motorů.
Je samozřejmě možné používat i oleje jiné viskozity, jedná se zejména o oleje syntetické, v tom případě je potřeba být důkladně seznámen se stavem svého motoru, protože při použití řídkých olejů u starších motorů může dojít ke zvýšení hlučnosti a spotřeby oleje.
Tabulka doporučeného použití olejů podle viskózních tříd a teploty okolí:
Přechod mezi různými druhy olejů: Při zakoupení vozu většinou není znám druh oleje ani počet najetých kilometrů. Je proto vhodné vždy olej co nejdříve vyměnit. Pokud dáváme jako novou náplň minerální olej, stačí jen většinou původní náplň nechat důkladně vytéct a zkrátit první výměnný interval o 1/3. Když však nevíme, jaký olej byl v původní náplni a chceme použít polosyntetický olej, je potřeba zjistit v jakém stavu je vnitřek motoru. Pokud je zakarbonovaný, lze výměnu provézt pouze po použití vyplachovacího oleje nebo speciálního přípravku pro vyčištění motoru (např. Wynn’s Oil System Cleaner nebo Wynn’s Motor Cleaner). Polosyntetické a syntetické oleje (a kvalitní minerální) mají totiž vysokou schopnost rozpouštět veškeré úsady a pokud byl motor dlouhodobě provozován na méně kvalitní olej, nebo nebyli dodržovány výměnné intervaly, dojde v krátké době k rozpuštění veškerých úsad a hrozí pak ucpání olejového filtru či mazacích kanálů a tím i k možnému zadření motoru. Proto by vždy první náplň po koupi vozu měla být vyměněna ve zkrácené době oproti lhůtě doporučované výrobcem. Z hlediska životnosti motoru by se nemělo při každé výměně přecházet na jiný druh (výrobce) oleje, ideální je zvolit jeden druh oleje a u něj zůstat. Mísení olejů od různých výrobců mezi sebou je sice možné a jako nouzový prostředek použitelné, ale opět se pro dlouhodobější provoz nedoporučuje, každý výrobce totiž přidává do svých olejů jiné chemické látky (a v jiných koncentracích) a tak se může stát, že výsledný “míchaný” olej bude dosahovat nižších kvalit než oba původní oleje.
Veškeré tekuté přípravky pro “generálku motoru za provozu” a jiné nesmyslné reklamní slogany jsou pouze taháním peněz z kapes neinformovaných zákazníků, v lepším případě se nestane nic, dojde ke krátkodobému snížení hlučnosti motoru a to je vše. Bohužel spousta těchto přípravků obsahuje ve velké míře látky vysoce škodlivé pro motor, jedná se zejména o sloučeniny chlóru, ten zahubí spolehlivě veškerá gufera a jiná těsnění a způsobí vnitřní korozi motoru, veškerá ujištění prodejců, např. že jejich přípravek má zvětšené atomy chlóru (to je zatím ten nejlepší hlod co jsem slyšel) jsou bohapustá lež. Když už chcete pomoci svému motoru, utraťte raději peníze za vysoce kvalitní olej a uděláte lépe. Ostatně kdyby ty přípravky fungovali, proč by je nenabízeli rovnou výrobci olejů? Zamyslete se nad tím, já alespoň neznám žádného výrobce olejů, který by tyto přípravky vyráběl či doporučoval. Není to divné?
Popis výměny motorového oleje: Běžná výměna motorového oleje se provádí po ujetí 15 000 km (benzínový motor) nebo 7 500 km (starší diesel), nejpozději po dvou letech, olej totiž ztrácí své vlastnosti i pokud vozidlo neprovozujeme. V případě zvýšeného namáhání motoru nebo provozu v prašném prostředí výměnnou lhůtu ještě zkrátíme
1/ důkladně prohřejeme jízdou motor 2/ vyšroubujeme vypouštěcí šroub na spodku vany (co nejdříve po vypnutí motoru) 3/ náplň necháme důkladně vykapat, zašroubujeme vypouštěcí šroub, měla by se vždy použít nová měděná podložka pod šroub 4/ vyšroubujeme olejový filtr, pokud nemáme speciální nářadí a filtr nejde povolit rukou, lze jej z boku propíchnout ostrým šroubovákem a vyšroubovat jej 5/ těsnící pryžový kroužek u nového filtru lehce potřeme motorovým olejem a filtr namontujeme, utahuje se rukou bez použití nářadí 6/ nalévacím otvorem nalijeme nový olej, hladina by měla být uprostřed mezi ryskami měrky, automobil ve vodorovné poloze
2/ PŘEVODOVÉ OLEJE Dle vyjádření výrobce je v převodovce stálá olejová náplň, kterou není potřeba po dobu životnosti vozu vyměňovat. Jelikož vozy ve východní Evropě ale jezdí podstatně delší dobu, než výrobce původně zamýšlel, tak není na škodu olej v převodovce vyměnit, výměna často vyřeší problémy s „tuhým“ řazením. Pokud má vozidlo najeto více jak 150 - 200 000 km, nastala určitě vhodná doba pro výměnu.
Jakožto doporučený olej pro manuální převodovky se používá olej API GL-4/5 SAE 75W-90 nebo API GL-4 SAE 80W/90. Další možnost je koupit olej přímo u zastoupení Opel, cena je 230,- / 1 l.
Tabulka tříd převodových olejů dle API
Kontrola množství oleje se provádí vyšroubováním kontrolního šroubu na boku převodovky dle obr.1 . U převodovek typu F16 s rovným krytem a u převodovky 16V GSi musí být stav oleje 15 mm pod spodní hranu otvoru (otvor po vyšroubování kontrolního šroubu), u ostatních převodovek je hladina oleje zároveň se spodní hranou otvoru. Převodovku, u které je hladina oleje 15 mm pod hranou otvoru máme na obr 2 vlevo, převodovku pro hladinu oleje zároveň se spodní hranou otvoru máme na obr 2 vpravo. Pro kompletní výměnu oleje by mělo stačit 2l převodového oleje.
Obr.1.
Obr.2.
Výměnu oleje provádíme vyšroubováním olejové vany převodovky, po vytečení oleje těsnění vany lehce namázneme z obou stran silikonem a vrátíme zpět. Nalití oleje provádíme vyšroubováním odvzdušňovacího šroubu za použití vhodné nálevky dle obr 3, vozidlo postavíme do vodorovné polohy a olej se nalévá pomalu, tak dlouho až začne vytékat z otvoru kontrolního šroubu (kromě převodovek s nižší hladinou oleje viz. výše).
Obr 3.
2/ OLEJ V SERVOŘÍZENÍ Zde je situace obdobná jako u převodovky, nový olej má sytě třešňovou barvu (obr.1), pokud natáhneme do stříkačky vzorek oleje ze zásobní nádržky a ten má hnědočernou barvu popř. je cítit spáleninou, nebo v něm plavou kaly, je nejvyšší čas na výměnu. Jinak hrozí zničení čerpadla servořízení. Vzhledem k množství a ceně oleje doporučuji výměnu vždy po koupi staršího vozu.
obr.1
Jakožto schválená náplň se používá olej specifikace Dexron II /III, množství celkové náplně je 1 litr. V případě dolévání oleje je nutno zkontrolovat, zda nebyl použit jiný druh oleje, poznávacím znamením je zde barva (červená, zelená, hnědá). Dolít by se měl vždy olej se stejnou barvou.
Samotná výměna je poměrně jednoduchá:
1/ vypneme motor, auto zajistíme, zvedneme na zvedák 2/ povolíme sponu u čerpadla na hadici mezi zásobní nádržkou a čerpadlem (obr.2)
obr.2
3/ vytáhneme hadici z čerpadla a olej zachytíme do vhodné nádoby 4/ odšroubujeme víčko ze zásobní nádobky a s vypnutým motorem zatočíme několikrát volantem do obou krajních poloh řízení, tím se vytlačí další olej 5/ hadici nasadíme zpět, dotáhneme sponu a nalijeme olej do nádržky až po okraj (obr.3)
obr.3
6/ s vypnutým motorem zatočíme několikrát volantem do obou krajních poloh řízení 7/ dolijeme olej na horní rysku měrky (obr.4)
obr.4
8/ nastartujeme motor a ihned po nastartování zatočíme několikrát volantem do obou krajních poloh řízení, tím by se mělo řízení samo odvzdušnit 9/ zkontrolujeme množství oleje a případně doplníme olej mezi rysky měrky |